Dokonalý stavitel Moudivláček lužní
Tento pro naše končiny atypický ptačí stavitel patří vzrůstem mezi mrňousky. Je to nádherný malý ptáček obývající rákosové porosty mokřadů. To co jej činí vyjímečným je stavba hnízda, které je opravdu jiné než jsme běžně zvyklí a také, od tvaru hnízda odvozené a lehce choulostivé pozadí jeho názvu Moudivláček.
Patří mezi bravurní letce, neboť se umně pohybuje v rákosovém porostu, kde hledá potravu a stavební materiál na své komfortní hnízdo. Při jeho stavbě hojně využívá přírodní chmýří, nejčastěji právě z orobince k jeho utěsnění. Ve spojení se slinami vytváří velmi pevnou hmotu s vynikajícími izolačními vlastnostmi. Hnízda budují jakýmsi úpletem na převislých větvích, který vyrobí pomocí stébla trav a přírodních i živočišných vláken a které tvarem trochu připomíná hrušku.
Našim předkům jeho hnízdo ale připomínalo úplně něco jiného… „Moudí“ je archaický výraz pro mužské přirození, tedy přesněji „šourek“, jehož tvar ponejvíce hnízdo připomíná. Doufám, že se mi ho v sezóně podaří nalézt a vyfotografovat. No a Moudivláček je od slova „Moudí“ a „Vláčet“.
Je to, ale i ptáček, řekněme velmi produktivní. Sameček začne stavět hnízdo a při tom vábí samičku. Pokud si jej samička vybere, dostaví hnízdo se samečkem. Po dostavění hnízda snese samička až osm vajíček, která zahřívá sama. Sameček začne opodál stavět hnízdo nové a láká další samičku. Takto to dokáže udělat i třikrát, což znamená, že sameček může mít za sezonu i 24 potomků.
Evropská populace je odhadována na 210 000 až 420 000 párů a z toho v ČR hnízdí odhadem 2500 až 5000 párů. Při rozloze ČR 78866 km² to dělá 31,5 až 15,7 km² jeden pár Moudivláčka. Jsou to ale trošku zavádějící počty, protože Moudivláček má své hnízdní oblasti nejčastěji v nížinách a jen ojediněle ve středních polohách. Nejvýše zaznamenané pozorování bylo v nadmořské výšce 750 m n. m a to na Šumavě. Hlavními hnízdními oblastmi u nás je jižní a střední Morava, jihočeská rybniční pánev, Ostravsko, Podkrušnohoří a Polabí. Naši Moudivláčci jsou tažní. K nám přilétají koncem března a začátkem dubna a odlétají v říjnu.
Přiložené fotografie samečka Moudivláčka jsem nafotografoval časně z jara. Věděl jsem, že se na lokalitě nachází a přilákal jsem jej do rákosí pomocí nahrávky jeho zpěvu. Až neuvěřitelně skvěle to fungovalo. V jednu chvíli by mi málem vlezl do objektivu. Byl velmi zvědavý odkud se ten zvuk bere. Jeho pozornost, za neustálého přeskakování z rákosu na rákos, vydržela celých pět minut. Bylo to milé setkání a já fotil a fotil jednu fotografii za druhou, tak abych mohl udělat nějaký slušný výběr…
