Ledové království na dva dny…
Na začátku prosince na chvíli uhodila zima přímo ledová. Dva dny pršelo a mrzlo. Vše co bylo dešti vystaveno dostalo slušivý ledový obleček, větvičky stromů i stébla trav. Prostě nádhera, která nešla ignorovat.
Kdyby to trvalo celý týden měl bych pořad co fotografovat! Ale musel jsem se spokojit jen s jedním dnem, tedy celkem šest hodin, které jsem venku na čerstvém vzduchu strávil. Když jsem 3.12. ve 21.00hod. vysekával na zamrzlé ulici manželčino služební auto z ledového nánosu, všiml jsem si zamrzlého trávníku.
Nádherný skleněný koberec, kdy stébla trav s ledovou krustou dosahovala až centimetrové tloušťky. Prostě neuvěřitelné, neignorovatelné a neopakovatelné. Jako fotografa mě to nemohlo a nenechalo klidným. Prostě jsem si musel vzít jeden den dovolené a trochu se poválet po zemi a vyzmrzat. Domluvil jsem si ještě v noci dovolenou a nervózně usínal s obavami aby nezačalo tát, nebo sněžit..!
No moc jsem toho nenaspal. Nad ránem jsem ještě na hodinku usnul, a když jsem vyhrnul žaluzie, polilo mě nefalšované horko! Na skleněné nádheře byl poprašek sněhu. Co se dalo dělat. Na skleněný trávník jsem mohl zapomenout. ale i tak nabízela námraza spoustu jiných možností. Hledal jsem trochu barvy a trpěl skutečností, že nemám více dovolené a že podle předpovědi počasí bude zítra po námraze veta!
Žádné zítra a potom se prostě konat nebude. Musím dnes a to co půjde. Neustále jsem si to opakoval, když mi mrzly prsty na nohou. Musím vydržet i kdybych měl omarodit! Naposledy tady taková námraza z deště byla snad před deseti lety. Celý den, co jsem pobíhal venku s fotoaparátem, neustále mrholilo.
Několikrát jsem fotoaparát musel osušit a přes objektiv jsem položil rukavice, které na vlhkém povrchu začaly přimrzat. Dokonce se chvílemi přilepovaly k tlačítkům i mé vlhké prsty. Trochu mě to překvapilo a vzpomněl jsem si bezděky na scénu s přimrznutými jazyky na zábradlí z filmu ,,Obecná škola“.
Na sluneční cloně se vytvořil regulérní nános ledu. Hledal jsem do záběrů trochu barvy. Světlo nebylo nic moc a od 13,00 hod. rapidně ubývalo. Trochu jsem měl strach, že narychlo vybraná dovolená přijde vniveč, ale šlo mi o jednu fotografii, která bude dle mého vyjadřovat momentální stav přírody.
Fotografii, která bude o něco malinko více, než pouhý záznam nádherné předlohy. Hledal jsem dlouho námět, který by nejlépe vystihoval mé vidění tohoto a přitom jsem samozřejmě fotografoval i nádhernou předlohu.
Většinou tím mé fotografování začíná i končí, ale tentokrát se mi zadařilo a udělal jsem i pár fotografií, které vystihují mé vnitřní vidění.
