„Neobyčejní obyčejní“ – na prvním místě!

V roce 2013 jsem se účastnil fotografické soutěže, pořádané každoročně u příležitosti “Dnů lidí dobré vůle”. Tehdy jako vítězný soubor, byl odbornou porotou vybrán můj výtvarný soubor “Kouzlo baziliky”. Měl jsem z toho upřímnou radost. V roce 2015 jsem se rozhodl znovu účastnit této soutěže a chtěl jsem se pokusit o umístnění, tentokrát se souborem portrétů. Byl jsem velmi potěšen, když jsem se dozvěděl, že odborná porota ohodnotila můj soubor portrétů “Neobyčejní obyčejní” prvním místem. Při svém tvůrčím pobytu na Velehradě jsem si sepsal tyto zápisky, které jsem chtěl přetavit do článku až po vyhlášení výsledků soutěže. A to nyní s Novým rokem dělám :).

 _MG_6695

Velehradské zápisky

3.6 2015 23:00

Týden byl na starosti velmi vydatný a o to více jsem se těšil na Velehrad. Celý týden jsem po práci pracoval na webových stránkách. Chtěl jsem to mít hotové než odjedu. Sebou jsem si původně chtěl vzít „mobilní studio“ a věnovat se na dnech lidí dobré vůle portrétu a pracovat s umělým světlem. To ale neodpovídalo mé celkové představě o autentických portrétech obyčejných lidí. Nějak jsem si nedokázal představit ten autentický výraz při obklopení mobilním studiem a tedy následné stylizaci.Dokončení stránek do odjezdu na Velehrad bylo ovšem nad mé síly . Spal jsem celý týden čtyři – maximálně pět hodin. Po celém týdnu unavený, kdy jsem ráno ve 4.30 h vstával a spát chodil ve 23.00-24.00 h, jsem se v pátek v 19.00 h rozhodl přerušit práci na webu a okamžitě odjet na Velehrad. Hlavně už být tam. Z toho všeho jsem byl rozmrzelý. Ale očistná atmosféra „Dnů lidí dobré vůle“ hojí všechny vrtochy mé duše. Jsem tu já, můj fotoaparát, neskutečné genium loci místa a otevření lidé. Tohle je lék na vše! Stan jsem začal stavět o půl deváté večer a zem byla vyprahlá a tak tvrdá, že jsem nemohl ani zatlouct skoby. A nedělám si iluze, že se mi to nějak zvlášť podařilo. Kdyby foukl vítr, uletím i se stanem. Ale počasí hlásili přívětivé ke špatnému stavění stanů … V noci jsem fotografoval baziliku a potkal jsem se s arcibiskupem Graubnerem, který nefotografoval, ale kochal se. Vypadal nadmíru spokojeně a vzájemná výměna pozdravů „dobrý večer“ na mě působila velmi příjemně.

_MG_6664

Obcházel jsem nádvoří a baziliku, tu a tam chvíli poseděl. Poslouchal cvrčky a dýchal večerní osvěžující vzduch. Čas zvolnil svůj krok. Pomalu ze mne odcházelo mravenčení hektického týdne a interval nádechů a výdechů se prodloužil. V mysli se rozprostřel klid. Spát jsem šel o půlnoci. Do nového dne jsem se opravdu, opravdu dobře vyspal.

Ráno jsem vstal v 7.30 h. Při snídani jsem pozoroval ozářené věže baziliky. Přemýšlel jsem co chci vlastně udělat. Jak chci, aby mé portréty vypadaly a vše mi dávalo smysl.

Chtěl jsem na Velehradě nafotografovat soutěžní soubor ČB portrétů, které budou působit jako by byly fotografovány v ateliéru, ale přitom budou autentické. Chtěl jsem nafotografovat obyčejné lidi, ne ty slavné a veřejně známé, na které se zaměřuje většina fotoaparátů. Chtěl jsem, aby z obrazů byla cítit jedinečnost každého člověka, kousek jeho já, jeho neobyčejnost…

_MG_6791 _MG_6740 _MG_6737 _MG_6850

_MG_6819Bylo potřeba najít to správné místo s co možná nejlepším světlem. Bloumal jsem chvíli po nádvoří a pozoroval několik fotografů jak hledají náměty a fotografují jako o závod, zatím co já měl jasnou myšlenku, kterou jsem ale nedokázal do prostoru zasadit! Můj ještě napůl neprobuzený mozeček se začínal škvařit. Cítil jsem jak jsem zatuhl. Normálně, když se mi nedostává inspirace, začnu fotografovat jen tak cokoliv a inspirace se sama rozeběhne, aby fotoaparát trochu umravnila. Tato metoda je velmi účinná. Ale teď je to jiné. Mám představu toho co chci a tu potřebuji zasadit do prostoru a času! Půjde to vůbec? Napadá tě něco? Ne! Tak co uděláš!? Teď nevím!! Co uděláš když nevíš? Vyčistím hlavu a navážu tam kde jsem včera skončil. Jdu na kávu…_MG_6755

Potřeboval jsem se nutně zbavit pocitu, že “musím” zasadit představu do reality. Sedl jsem si na zahrádku nedalekého bistra s výhledem na baziliku a nádvoří, vypustil všechny myšlenky z hlavy a objednal si jedno pivo a tureckou kávu. Vychutnával jsem si pohled i klid slunného rána. Potřebuji měkké odražené světlo. Lidi nebudu oslovovat, protože potom už se budou chtít nějak tvářit. Počkám si na výraz překvapení nebo zamyšlení, které „slibují“ autenticitu. A potřebuji vytěsnit vše ostatní ze záběru. Tak, aby se divák mohl soustředit pouze na osobitost osoby na fotografii… Potřebuji fotografovat do „pytle“, kdy bude pozadí, pokud možno, mimo mínusové expoziční hodnoty , nebo blízko těmto hodnotám – tedy černé, nebo velmi tmavé. Pozoroval jsem, jak s postupujícím časem pozvolna stoupající ostré slunce začíná postupně osvětlovat světlou fasádu budovy naproti baziliky a proměňuje ji v obrovský zdroj krásného měkkého světla, který vrhá proti otevřeným dveřím chrámu. Na tváři se mi objevil úsměv. To je můj ateliér… Platím prosím!

_MG_6762 _MG_6809 _MG_6839 _MG_6810

Chtěl jsem na Velehradě nafotografovat soutěžní soubor ČB portrétů, které budou působit jako by byly fotografovány v ateliéru, ale přitom budou autentické. Chtěl jsem nafotografovat obyčejné lidi, ne ty slavné a veřejně známé, na které se zaměřuje většina fotoaparátů. Snažil jsem se, aby z obrazů byla cítit jedinečnost každého člověka, kousek jeho já, jejich neobyčejnost…a s každým cvaknutím mi bylo ctí!

svetelne-schema-velehrad

admin

Marek Novák *1971 Fotografickou tvorbou se zabývám 16 let. Některé mé fotografie vyšly v periodikách jako PhotoLife, PhotoArt, FotoVideo. Fotografie „Adršpašské skály“ byla publikována v knize – Svět kolem nás. Výtvarný soubor “Kouzlo baziliky” obsadil 1. místo ve fotografické soutěži ku příležitosti “Dnů lidí dobré vůle” Velehrad 2013 a soubor portrétů “Neobyčejní obyčejní” obsadil 1. místo ve fotografické soutěži “Dnů lidí dobré vůle” Velehrad 2015. V roce 2016 se čtyři mé fotografie dostaly do finále “Wildlife photographer of the year”, které pořádá Natural History Museum v Londýně přes půl století. Jedná se tak o světovou soutěž fotografů přírody s obrovskou tradicí. Asi dva roky jsem externě fotografoval pro oblastní tisk Deník Rovnost, Vyškovské noviny. Založil jsem a jako předseda vedl “Fotoklub 36″. V současné době se výrazněji orientuji na portrét, reportáž, svatební, produktovou, reklamní a interierovou fotografii; okrajově pak přírodu a wildlife.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>