VELEHRAD 2013 – dny lidí dobré vůle – pohledem fotografa

Každý rok začátkem července se konají na Velehradě dny lidí dobré vůle a Cyrilo Metodějská pouť k výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Už několikrát jsem zaregistroval billboard či plakát s programem, mluvil s lidmi, kteří tam byli, a zaregistroval vyhlášenou fotografickou soutěž. Vše to postupně zvyšovalo můj zájem být tam. Pár let jsem promeškal, protože jak to tak v životě bývá, byly zrovna důležitější věci na práci, pro které jsem zapoměl na čas a než jsem se nadál bylo po Velehradě. Tak příští rok….

Tentokrát jsem tedy nepromeškal. A také 1150-ti leté výročí, je krásně kulaté, které se hned tak neopakuje…:). Ačkoliv Velehradský klášter nepochází z období království Moravavanů a pravděpodobně není ani zbudován na místě bývalého srdce prvního známého západoslovanského státu, který ve své době byl nejmocnějším a nejsilnějším ve střední Evropě, přesto je v myslích mnoha lidí oním spojením se Soluňskými bratry.

_MG_9210

Přes internet jsem se zaregistroval do vyhlášené soutěže, domluvil v práci volno a vyrazil hned ve čtvrtek 3.7 odpoledne, zabrat místo ve vymezeném stanovém městečku. Nevěděl jsem, jestli to není zbytečně brzy, jestli by nestačilo v pátek odpoledne. Neměl jsem představu o tom kdy se co děje (přípravy, zkoušky atd.), ale nechtěl jsem nic promeškat. Z odstupem času a na základě nabrané zkušenosti, mám na tuto otázku dvě odpovědi. Jedna je „ANO“ – stačí přijet v pátek odpoledne a stále máte dost času k nafotografování prakticky všeho toho co tato akce nabízí. Druhá je „NE“ – bylo dobře, že jsem tam byl o den dříve. Mohl jsem si tak vybrat místo pro stan, seznámit se dokonale s prostředím (díky tomu jsem nemusel hledat záchodky, když to na mne přišlo, věděl jsem kde jsou…:). Viděl jsem několik zkoušek na večer a tak jsem věděl kdy se co bude dít. atd. Zkrátka jsem nasál prostředí, ve kterém jsem si později připadal jako „doma“ a díky tomu se soustředil na fotografování samotné.

_MG_9361

Ještě ve čtvrtek jsem se zašel podívat na městský úřad. Bylo již zavřeno, ale na prosklených dveřích byla vylepena informce, která mě zajímala a kvůli které jsem tam šel. Stálo tam, že akreditace pro fotografy budou vydávány v pátek od 9.00 h. Soutěže se může účastnit každý kdo v dané dny navštíví Velehrad s fotoaparátem, ale ti, kteří se do soutěže přes internet přihlásí, mají možnost dostat akreditaci, která vám umožní pohybovat se v místech, kde normální návštěvník nemá šanci z bezpečnostních či organizačně provozních důvodů. Pokud tohle mám hodnotit zpětně, každému kdo jede na Velehrad opravdu za fotografiemi, vřele doporučuji! Zbytek dne jsem strávil potulováním se kolem kláštera, pozorováním příprav – co a kde se chystá, nebo je přichystáno. Udělal jsem si také několik záběrů těchto příprav, pár nočních záběrů a zašel na pivko do blízké hospůdky, kde sedělo pár fotografů a pár učinkujících. Tahle příjemná večerní siesta byla ještě více zpříjemněna skupinkou poutníků, kteří přišli také na to jedno pivko, ale vzali si sebou hudební nástroje, od benja, přes housle až po basu a spustili pěkný country „nářez“…. Večer jsem se ještě poohlédl po stanovém městečku. Pár stanů přibilo, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dorazit odhadovaných 60 000 poutníků. V okolí mého stanu bylo dalších asi pět, celkem jsem odhadoval počet na takových 100 až 160.

_MG_9328

Ráno 4.7. jsem s překvapením zjistil, že přes noc přibylo kolem mého stanu asi osm dalších. Šel jsem spát kolem půlnoci a do té doby se nic nezměnilo. Asi jsem spal dost tvrdě, protože jsem v noci nic nezaslechl. Nasnídal jsem se a vyrazil na městský úřad pro akreditaci. Před úřadem byl celý prostor obehnán páskami policie ČR „zákaz vstupu“. Prostor byl hlídán policisty a tak jsem se lekl, že se něco nemilého stalo. Jak se ale teď dostat na úřad? Nezbylo než se policistů zeptat. Odpovědí mi bylo, že na úřad samozřejmě můžu, že se tu nic nestalo, pouze páskami vyhradili prostor, kde bude parkovat policejní technika. Podlezl jsem tedy pásku a hned u vchodu jsem se informoval kam mám jít. Nahoře v patře, kde se akreditace vydávaly, bylo pěkně živo. Rozdělovali se instrukce hosteskám, takže tam byl jak se říká „pěkný babinec“, jedna slečna hezčí než druhá. Akreditaci mi vydali okamžitě a podle seznamu, ve kterém si mě odškrtli, bylo akreditováno opravdu velké množství fotografů. Na část z nich jsem narážel již v průběhu předchozího večera. V nedaleké zahrádce jsem si dal ranní kávu s vyhlídkou na baziliku a potom jsem vyrazil na její prohlídku. Nic zvláštního jsem nečekal, ale musím poctivě uznat, že je nádherná. Je to krásný prostor, kde nemůže fotoaparát zůstat v brašně. Přesto, že je na dveřích zákaz fotografování, nikdo mě nevykázal ani nenapomínal. Ono taky je pěkná hloupost, zakazovat fotografování na takovém krásném a již nesčetněkrát fotografovaném místě.

_MG_8760

Celý den moderátoři a učinkující pilovali večerní program. Až mě jich bylo líto. Na tento prodloužený víkend se opravdu vydařilo počasí a bylo pěkné vedro. Prošel jsem si znovu okolí, navštívil kolotoče, obešel všechny stánkaře a také se ještě vrátil do baziliky. Jednak je opravdu krásná a také proto, že nabízela příjemný chládek. Za celý den jsem z několika zkoušek znal celý program takřka nazpaměť. Postupně přibývali lidé i „podivní chlápci“ s drátky za ušima, v o číslo větších oblecích a boulemi v podpaždí. Také přibylo uniformovaných policistů a pořadatelů. Nastaly policejní manévry. Ve vzduchu se objevily helikoptéry. Poměr fotografů vs. ostatní se změnil pro ostatní…:). Asi pětadvacetimetrový pás před pódiem byl vyhrazen a uzavřen pro VIP (prezident, ústavní činitelé a různí hodnostáři atd…) a také nekompromisně střežen. Bylo potřeba vytáhnout akreditaci, bez ní žádná šance! Večer lidí dobré vůle začal!!

_MG_9063

Nebudu popisovat to co se dělo dál, ani vysvětlovat jak rychle večer ubývá světlo:). Zkrátka po celodenním očekávání ten večerní pořad utekl opravdu rychle a času na fotografii nebylo nazbyt. Večer jsem se ještě potloukal okolo baziliky a pozoroval různě se bavící, či spící lidi. Na nějaké reportážní foto to už nebylo, ale vyfotografoval jsem si ještě dva noční záběry, zašel na pivo a popřemýšlel o zítřejším fotografování Cyrilometodějské pouti.

 _MG_8741

V pátek ráno nastalo člověčí rojení. Přes noc přibylo mnoho stanů a prostor začal houstnout. Davy poutníků se hrnuly na nádvoří před baziliku a vypadalo to, že to ani neskončí. Bylo tam tolik lidí, že i když se akce konala pod širým nebem, byl vydýchaný vzduch. A sluníčko se vyřádilo na všech přítomných. Opravdu teplé a slunečné počasí nebylo to nejpříjemnější pro dav lidí v tomto shromáždění, ale bylo to lepší než moknout. Nastaly první problémy, když jsem chtěl ráno na wc. Ačkoliv předchozí den v tom nebyl žádný problém. Nemyslím, že by to bylo špatně zajištěné, jen lidí bylo prostě tolik, že se všude stála fronta. Legrační mi přišlo chování personálu jedné zahrádky, který v pátek vybíral 10,-Kč za použití záchodku, ačkoliv jste byl hostem jejich zařízení, nehledě na to, že by ty peníze měli automaticky vydávat těm kdo tak učiní – ke zmírnění jejich psychického traumatu z návštěvy onoho wc.

_MG_9437

Se vzrůstajícím davem rostla nervozita některých pořadatelů a některým securites se více a více dmuly hrudě nad svou důležitostí… Vetšina však byla v absolutní pohodě a velmi vstřícná. Leč byli i tací, kteří na to psychicky neměli a nervy jim, jak se říká, hořely! O to úsměvnější bylo jejich podrážděné chování v davu milých poutníků:). Ale na druhou stranu, jim také nebylo co závidět. Se vzrůstajícím davem narostl význam akreditace. Bez ní bych byl odkázán na fotografování z jednoho místa, bez možnosti pohybu. Pokud bych se v davu vůbec k fotografování dostal. Jediné místo k hnutí byly vyznačené cesty a ty byly každých dvacetpět metrů kontrolovány pořadatelskou službou. Kdo neměl akreditaci – útrum! Stalo se mi, že mě na šedesáti metrech vyznačené cesty překontrolovali i pětkrát….

 _MG_8784

Už když jsem balil stan, tak jsem věděl, že si tohle ještě zopakuji. Bylo to opravdu fajn. Lidé byli příjemní a trpěliví s námi fotografy. A to nás tam bylo docela dost. Kdo rád fotografuje reportáž, nebo jen ten, kdo by si ji rád zkusil, neměl by váhat přihlásit se do této fotografické soutěže. Třeba v letošním roce.

_MG_9027

_MG_9292

_MG_8765

_MG_9120

_MG_8775

_MG_9337

admin

Marek Novák *1971 Fotografickou tvorbou se zabývám 16 let. Některé mé fotografie vyšly v periodikách jako PhotoLife, PhotoArt, FotoVideo. Fotografie „Adršpašské skály“ byla publikována v knize – Svět kolem nás. Výtvarný soubor “Kouzlo baziliky” obsadil 1. místo ve fotografické soutěži ku příležitosti “Dnů lidí dobré vůle” Velehrad 2013 a soubor portrétů “Neobyčejní obyčejní” obsadil 1. místo ve fotografické soutěži “Dnů lidí dobré vůle” Velehrad 2015. V roce 2016 se čtyři mé fotografie dostaly do finále “Wildlife photographer of the year”, které pořádá Natural History Museum v Londýně přes půl století. Jedná se tak o světovou soutěž fotografů přírody s obrovskou tradicí. Asi dva roky jsem externě fotografoval pro oblastní tisk Deník Rovnost, Vyškovské noviny. Založil jsem a jako předseda vedl “Fotoklub 36″. V současné době se výrazněji orientuji na portrét, reportáž, svatební, produktovou, reklamní a interierovou fotografii; okrajově pak přírodu a wildlife.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>